Pan V. B. z Olomouce se dotazuje, zda se stávající odběratel tepelné energie má podílet na nákladech dodavatele spojených s připojením na rozvodné tepelné zařízení, když dodavatel toto zařízení mění za nové v důsledku změny teplonosné látky (přechod z páry na teplou nebo horkou vodu.)
Podle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), jeho § 77 odstavce (1), má odběratel právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že splní stanovené podmínky, které jsou uvedeny pod písmeny a) až d). Toto právo bylo již naplněno, protože z dotazu vyplývá, že dodávka tepelné energie již byla uskutečňována před změnou teplonosného média. S právem na připojení a zajištění dodávky podle odst. (1) § 77 souvisí ustanovení odstavce (2) téhož §, podle kterého se odběratel podílí na nákladech spojených s připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podle mého názoru povinnost podílet se na těchto nákladech nemůže být k již jednou naplněnému právu uplatňována.
Vyhláška č. 223/2001 Sb, kterou se stanoví způsob výpočtu podílu odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepelné energie a způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepelné energie, upravuje případy dodávky tepelné energie do nových odběrných míst, do kterých se tepelná energie dosud nedodávala. V daném případě se zřejmě nejedná o zajištění nové dodávky tepelné energie, která dříve nebyla zajišována, nýbrž se jedná o zajištění stávající dodávky vyměněným zařízením s jinými parametry teplonosné látky.
Podle § 1 odst. (3) s přihlédnutím k odst. (1) a (2) vyhlášky se odběratel podílí na vynaložených nákladech dodavatele za účelem připojení nového odběrného místa na rozvodné zařízení. Pokud dodavatel zvyšuje výkon stávajících zařízení nebo buduje nová zařízení pro zajištění nově požadovaných dodávek tepelné energie, podílí se na nákladech s tím spojených odběratel podle odstavce č (4) a (5) § 1 vyhlášky.Tyto náklady činí maximálně 33 % nákladů dodavatele spojených se zajištěním požadované dodávky.
Nová zařízení ve smyslu vyhlášky č. 223/2001 Sb. nejsou zařízení rekonstruovaná nebo vyměňovaná z jakýchkoliv důvodů za stará, včetně změny parametrů teplonosné látky.
Na tento případ změny parametrů teplonosné látky se vztahuje ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), a to § 77 odst. 4 a odst. 6. Podle těchto ustanovení je odběratel povinen při změně parametrů teplonosné látky upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo těmto změnám. Veškeré ostatní vyvolané náklady na provedení této změny způsobu dodávky hradí ten, kdo změnu požaduje.
Ing. Ladislav Černý
V nájemním domě mého přítele měříme teplo nájemníkům v bytech pomocí odpařovacích RTN a rozúčtováváme náklady podle normy ČSN EN 835 a vyhlášky 245/1995 Sb. Po přečtení článku Ing. Černého v E&P 12/2001 o metodě OxP nám nejsou jasné tyto věci:
Jakým způsobem zohledňuje metoda OxP rozdílnou energetickou náročnost vytápěných místností a jak probíhá výpočet, pokud výkon těles neodpovídá přesně tepelné ztrátě místností ?
Je nutno počítat při metodě OxP s koeficientem Kc ?
Vyřeší metoda OxP problematiku úhrad vztažených na m² v limitu 40% jak to požaduje nová vyhláška 372/ 2001 Sb. a odpovídá metoda OxP této vyhlášce a normě ČSN EN 834-5?
Domníváme se také, že v článku je chyba. V obdélníkových diagramech se předpokládá, že výkon těles ve stejně velkých místnostech je v poměru 1:4 (obr. 1 a 2), což je topenářsky téměř vyloučeno.
Dana Zhořová, Brno
Vaše otázky v dopisu z 28. 12. 2001 k článku "Jak (ne)rozumět ustanovení vyhlášky o rozdělování nákladů na vytápění", který redakci časopisu E&P předalo sdružení ARTAV (Asociace rozúčtovatelů tepla a vody), jsou zcela na místě. Jsou jedním z projevů zvýšeného zájmu čtenářů našeho časopisu o citlivou záležitost rozdělování nákladů na vytápění. V této problematice je stále mezi nájemci, jichž se to především týká, a pronajímateli stále mnoho nejasností. Uvedený článek si nekladl za cíl osvětlit celou problematiku rozúčtování nákladů mezi spotřebitele, ale soustředil se na vysvětlení dvou základních metod a jejich principů, které jsou stále mnoha lidem ne úplně jasné. Začlenění Vašich otázek, a zajisté mnoha dalších, souvisejících, do tématu článku by podle mého názoru rozmělnilo jeho cíl a obsah. Zodpovězení souvisejících otázek si vyžaduje samostatné solidní úvahy. Jednou z nich je příspěvek ing. Luňáčka v tomto čísle časopisu E&P, nazvaném "Problémy rozúčtování nákladů na otop podle indikátorů topných nákladů."
Ještě před odpověďmi na Vaše konkrétní otázky je nutné reagovat na úvodní větu Vašeho dopisu a připomenout dvě závažné věci.
Metodu rozúčtování tzv. podle množství zakládají normy ČSN EN 834, 835. Vyhláška 372/2001 Sb. i předešlá vyhláška č. 245/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1998 Sb. předpokládají rozdělení nákladů na vytápění metodou tzv. podle tepelné pohody či průměrné vnitřní teploty. Jiná věc je, jak se podařil tento předpoklad deklarovat v příslušném ustanovení vyhlášek, aby jeho dikce nebyla dvojznačná a byla zajištěna jeho jednotná aplikace.
Je závažným matením lidí hovořit či psát o "měření tepla nájemníkům v bytech pomocí odpařovacích rozdělovačů topných nákladů". Nejedná se vůbec o žádné měření ale o odpočet zařízení, které registruje účinek tepelné energie v daném místě a čase.
Odpovědi na otázky:
Protože zohlednění energetické náročnosti vytápěných místností je již obsaženo ve vlastní metodě "O x P", není nutné ani možné ji zvláš znovu uplatňovat. Touto metodou je totiž tato energetická náročnost jako část kriteria pro rozúčtování přímo vyloučena - eliminována.
Prokáže-li se, že výkon instalovaného otopného tělesa neodpovídá výpočtovému výkonu, odpovídajícímu tepelným ztrátám dané místnosti, použije se při rozúčtování korekce na těleso dané podílem skutečného a výpočtového výkonu. Soulad jmenovitého výkonu otopných těles s jmenovitými tepelnými ztrátami vytápěné místnosti je nutný u všech způsobů rozúčtování, aby bylo objektivní a spravedlivé. Četnost těchto případů je v praxi malá a měla by klesat. Správná dimenze otopných těles v místnostech je totiž jedním ze základních předpokladů pro hospodárné a účinné fungování soustavy ústředního vytápění. Především je proto nutné chybu v dimenzi otopného tělesa odstranit. Při splnění ustanovení vyhlášek provádějících zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií (např. vyhláška č. 152/2001 Sb., č. 213/2001 Sb.), takové případy by se měly vyskytovat pouze mimořádně a u nových staveb nebo staveb rekonstruovaných by měly být vyloučeny zcela.
Koeficient KC u použitých indikátorů podle ČSN EN 834, 5 se samozřejmě použije i při metodě "O x P", jestliže v rámci jedné zúčtovací jednotky vykazuje rozdíly větší než 3%. V úvahu to přichází při výskytu různých druhů povrchů otopných těles v jedné zúčtovací jednotce. Tato otázka není úplně relevantní, protože aplikace koeficientu není častá. V domech většinou bývají otopná tělesa stejného typu se stejným druhem povrchu. Lze však úspěšně pochybovat, že se provádí vyhodnocení hodnoty c a stanovení koeficientu KC u jednotlivých radiátorů stejného typu v zúčtovací jednotce. Rovněž použití koeficientu KT je běžné, pokud se jedná o místnost s jinou referenční teplotou. Pro čtenáře, kteří nejsou seznámeni s uvedenou normou, uvádím, že koeficient KC zohledňuje změny prostupu tepla mezi teplonosnou látkou a kapalinou v závislosti na druhu povrchu otopných těles, koeficient KT se použije pro místnosti s nízkými projektovými vnitřními teplotami, které se liší od referenční teploty vzduchu.
Metoda "O x P" problematiku úhrad vztažených na m² v limitu 40 %, na rozdíl od metody "O x V", nezakládá, takže ji v praxi nemusí vůbec řešit nebo je třeba ji řešit velmi zřídka, výjimečně. Je na tom, kdo provádí rozúčtování, aby zjistil příčiny rozdílů, pokud vzniknou, a tyto odstranil. Problém vzniká při nulových odečtech indikátorů, ale ten vzniká i při užití korekce KR na polohu místnosti při metodě "O x V" s touto korekcí.
Připouštím, že čtyřnásobné rozdíly v měrných tepelných ztrátách jednotlivých místností v zúčtovací jednotce jsou extrémní, ale nelze je vyloučit. Ale nebylo účelem článku hodnotit tepelné ztráty místností, nýbrž znázornit jednoduchým způsobem podstatu rozdílů ve dvou základních metodách rozúčtování.
Děkuji za vaše dotazy a zájem o věc.
Ing. Ladislav Černý
Vzhledem k cenové náročnosti na vytápění bytů z CZT kde je letošní cena stanovena na 405 Kč, by mě zajímalo, zda je možno uplatnit požadavek na připojení na městský rozvod plynu do domů SBD, nebo alespoň do jedné naší samosprávy, jako kontrolní cenu tepla vůči monopolu teplárny. Přestože odebíráme přes 34% TE dodávané do sídliště odmítají se s námi o kalkulaci ceny bavit.
Uvažuji tak, že cca 34 m³ plynu je 1 GJ, docházím k asi nezdůvoditelné ceně z teplárny. Před časem informace ve vašem časopise Energie & Peníze, jsou odvozeny režijní náklady z ceny plynu. To mě vede k podezření neserioznosti teplárny zároveň s odmítáním podat vysvětlení jak k ceně dochází. Již v loňském roce při projednávání naší stížnosti na MěÚ označily články v těchto odborných časopisech za neseriozní a zkreslené.
Lad. Jahoda, Týnec nad Sázavou
Ještě dodatek k účinnosti:
V domovních kotlích cca 90%, z teplárny musí být ještě nižší o mechanické ztráty v kogeneraci a čerpadlech, potřeba el. energie na primérní čerpadla a ztráty dopravou TE, to znamená, že ztráty skutečné jsou mezi 80 - 85ti %. I z hlediska státu k dovozu ZP je třeba zvážit tuto skutečnost.
Ptáte se zda je možné uplatnit požadavek na připojení na městský rozvod plynu do domů SBD a tím odpojení od soustavy CZT. Možnost odpojení od soustavy CZT a připojení na jiný zdroj energie máte a to ze zákona č. 458/ 2000 Sb, pokud splníte podmínky vyplývající z § 77 odstavce 6 tohoto zákona, který zní:
"Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje."
Majitel domu má uzavřenou smlouvu s dodavatelem tepla. Součástí smlouvy musí být i cenové ujednání, případně s kalkulací ceny tepla. Cena tepla je stanovena jako věcně usměrňovaná dle zákona o cenách a návazných předpisů a pro obyvatelstvo podléhá ještě regulačnímu opatření stanoveném ve výnosu Regulačního úřadu pro příslušný rok. Pokud se Vám zdá, že cena tepla jak píšete je nezdůvodnitelná, obrate se na Státní energetickou inspekci (SEI) se žádostí o její prověření, nebo ze zákona č. 458/2000 Sb. je SEI kontolním orgánem nad tímto zákonem a je pověřena i kontrolou ceny tepla.
Ing. Vilibald Zunt
| $Id: clanek.php,v 1.6 2002/10/09 00:02:53 short Exp $ |    |